Na polích ji příliš často nevídáme a o to vzácnější je na našich talířích. Pohanka, zapomenutá královna zdravé výživy, přitom patří mezi nesmírně cenné zdroje blahodárných látek. Pokud jste ji nepřišli na chuť v její syrové podobě, zkuste alespoň pohankový med.
Podle vůně poznáš med
Původem čínská jednoletá bylina z čeledi rdesnovitých vykvétá během července a srpna drobnými bílými květenstvími a láká včely ze širokého okolí. Pohanka se vyznačuje velmi specifickou chutí a nezaměnitelným aroma, což jsou atributy typické i pro med pocházející z pylu jejích květů. Pokud chováte včely v blízkosti pohankového pole, pak bude med z vašich úlů zcela jistě obsahovat i podíl pohanky. Čistě pohankový med sice teoreticky není možné vytvořit, ovšem medy s vyšším podílem pohankového pylu jsou snadno poznatelné. Charakteristická je pro ně hnědá barva a hustě kašovitá konzistence, je částečně krystalický. Nezaměnitelné intenzivní aroma nemusí být každému příjemné a na jeho chuť si většina milovníků medu musí nejprve přijít. Ovšem škála jeho využití v kuchyni je stejně pestrá jako v případě jakéhokoliv jiného medu.
Léčivý jako žádný jiný
Pohankový med si mezi medy udržuje význačné postavení. Nesetkáváme se s ním příliš často a nepatří k těm nejlevnějším, o to víc bychom si jej však měli cenit. Pravidelná konzumace tohoto zlatavého pokladu ze včelích pláství je pro náš organismus nesmírně přínosná. Pohankový med totiž bez nadsázky dokáže zázraky. Díky vysokému obsahu rutinu chrání křehké stěny našich cév, osvědčil se při léčbě křečových žil a rovněž přispívá k řešení potíží s játry a ledvinami. Je vhodný při dietách a jako prostředek proti nespavosti. Ve východní Evropě se jedná o tradiční prostředek lidové medicíny. Pohankový med obsahuje vysoký podíl hořčíku, železa a vitaminů.
