Koupele a zábaly jsou mnohem víc než jen příjemným relaxem v lázních – dokážou ulevit od bolesti, posílit imunitu a vrátit unavenému tělu ztracenou energii. Ponořte se s námi do světa léčebných koupelí a zjistěte, která přísada vám pomůže od bolesti zad a kloubů, která vás zbaví ekzému, a která je pro vás naprosto nevhodná.
Slatinné koupele a zábaly
Slatina je významným zástupcem peloidů. Peloidy, mezi které se kromě slatiny řadí také bahna a rašeliny, jsou skutečné dary přírody. Jedná se směs organických látek, které vznikly chemickými pochody v přírodě. Vlastně se dá říct, že jde o organický odpad, který má však v lázeňství nezastupitelnou hodnotu. Konkrétně slatina vzniká především tlením rákosu a různých trav. Peloidy se v rozmělněném stavu využívají pro přípravu koupelí nebo zábalů.
Jak probíhá slatinná koupel?
Pacienti se ponoří do teplé, příjemně husté kašovité směsi vody a slatiny o teplotě 37 až 39 °C. Díky své hustotě vede směs teplo až sedmkrát pomaleji než voda, a skvěle tak prohřeje organismus. Po koupeli v délce asi 15 minut následuje sprcha a suchý zábal. Při slatinném zábalu je na celé tělo nebo jeho části aplikována peloidní směs o teplotě 40 až 45 °C. Po 15 až 20 minutách relaxace pod přikrývkou je slatina odstraněna vodou z hadice nebo ve sprše.
Účinky slatinné koupele
Během aplikace slatiny, ať už ve formě koupele, nebo zábalu, dochází k hloubkovému prohřátí těla, což uvolňuje svalstvo a podporuje jeho regeneraci. Pacienti po pravidelné slatinové lázni pociťují zmírnění akutní i chronické bolesti kloubů či páteře a zlepšení pohyblivosti. Během léčivé koupele se zlepšuje prokrvení ošetřovaných tkání a urychluje se také látková výměna, takže škodlivé látky mohou opustit organismus mnohem rychleji.
Pro koho je (ne)vhodná slatinná koupel
Slatinné koupele a zábaly jsou ideální pro pacienty, kteří trpí nemocemi kloubů, svalů nebo páteře. Slouží k uvolnění svalového napětí, snížení bolesti, prokrvení a regeneraci. Peloidní procedury se však nedoporučují onkologickým pacientům, těhotným ženám a kojícím matkám a u horečnatých stavů. Pokud trpíte onemocněním kardiovaskulárního systému, doporučují se pouze slatinné zábaly, nikoliv koupele.
Uhličitá koupel
Uhličitá koupel se řadí k nejstarším lázeňským procedurám vůbec, s historií sahající až do starověkého Říma. Setkat se s ní můžete hned ve dvou podobách, a to s vodní a suchou. Při tradiční vodoléčebné proceduře je koupel obohacena o oxid uhličitý, zatímco suchá varianta funguje bez vody a dá se absolvovat i v oblečení. Účinkem se od sebe neliší, pro někoho je však suchá varianta uhličité koupele komfortnější.
Jak funguje uhličitá koupel?
Klasická uhličitá koupel se odehrává ve speciální nerezové vaně plné minerální vody nasycené oxidem uhličitým. Pacient si užívá účinky oxidu uhličitého asi 20 minut v lázni o příjemné teplotě 34–35 °C, která podporuje rychlé uvolňování oxidu uhličitého. Základem suché uhličité koupele je vak naplněný oxidem uhličitým, do nějž je uzavřené celé tělo s výjimkou hlavy. Kýžených účinků lze dosáhnout při frekvenci uhličitých koupelí jednou až dvakrát týdně, přičemž už po 5 až 10 kůrách lze pozorovat prokazatelné zlepšení vegetativního systému.
Účinky uhličité koupele
Během vodní i suché uhličité koupele se oxid uhličitý vstřebává do těla, což má za následek rozšíření cév a zvýšené prokrvení tkání. To vede ke zvýšení obsahu kyslíku v krvi, takže pokožka, svaly i vnitřní orgány – včetně mozku – získávají více okysličené krve. Kromě povzbuzení imunitního systému uhličitá koupel podporuje také přirozenou obnovu těla. Procedura navíc snižuje krevní tlak a pulzovou frekvenci, proto je jednou z hlavních procedur využívaných při léčbě ischemických a kardiovaskulárních chorob a ke zotavení po infarktu.
Pro koho se (ne)hodí uhličitá koupel
Uhličité koupele se doporučují především při onemocněních srdce, cévních potížích a při regeneraci po infarktu. Jsou prospěšné i při vysokém krevním tlaku, žilních problémech, křečových žilách a některých dýchacích potížích, jako je spastická bronchitida. Na druhou stranu, pokud trpíte epilepsií, máte otevřené rány nebo problémy s dekompenzací srdce, je lepší se této proceduře vyhnout.
Sirná koupel
Solfatanová koupel, známá spíše jako sirná, možná nevoní jako rozkvetlá louka, ale její léčivé účinky na tělo a pokožku jsou nezpochybnitelné. Přestože zápach síry připomíná zkažená vejce, lékaři i pacienti trpící onemocněním pohybového aparátu vám potvrdí, že přínosy sirné koupele rozhodně stojí za tuto oběť.
Jak probíhá sirná koupel?
Sirná koupel patří mezi hypertermní procedury. To znamená, že se při ní využívá teplá voda o 36–38 °C, do které se přidávají přípravky s obsahem síry, obvykle Solfatan, obsahující 40 % síry, sušený sulfitový výluh a chlorid sodný. Během procedury se ve speciální vodoléčebné vaně uvolňuje sirovodík s charakteristickým zápachem. Právě sirovodík má však na svědomí kromě znechucení pacientů také celou řadu pozitivních účinků na organismus. Po koupeli se pacient nesprchuje ani neotírá, následuje pouze relaxace v suchém zábalu. Tím síře umožníte vstřebávat se do pokožky ještě dalších 24 hodin.
Jaké má sirná koupel účinky?
Během přibližně 20minutové koupele dochází ke vstřebávání sirovodíku pokožkou, odkud dále proniká do pojivových tkání, jako jsou vaziva, šlachy a chrupavky, což přináší úlevu při bolestech kloubů a svalů. Díky vysoké teplotě vody dochází k prokrvení pokožky, zatímco síra pomáhá neutralizovat volné radikály, čímž chrání kolagenová a elastinová vlákna před rozpadem. Procedura tedy zlepšuje nejen stav kloubů a šlach, ale napomáhá také k pevné a zdravé pleti.
Komu může pomoct sirná koupel?
Sirné koupele jsou nejčastěji předepisovány osobám trpícím revmatickými potížemi či degenerativním onemocněním kloubů nebo svalů. Pomáhají i při kožních problémech, jako je lupénka, akné nebo ekzém, a mají relaxační efekt na celý organismus. Sirovodík přináší úlevu také při specifických páteřních problémech, například při bolesti v kříži a ve svalových zatvrdlinách. Sirné koupele se dále doporučují při gynekologických potížích a prostatitidě nebo při chronických zánětech dýchacích cest.
Parafínový zábal
Parafínový zábal je oblíbená procedura zaměřená na ošetření rukou, která spočívá v aplikaci speciálního vosku zahřátého do tekuté podoby na přibližně 55–56 °C. Tento vosk, získávaný při destilaci ropy, má schopnost dlouhodobě udržovat teplo, což přináší hned několik zdravotních benefitů.
Jak probíhá parafínový zábal?
Procedura začíná ponořením rukou do lázně s rozehřátým parafínem, který okamžitě přilne k pokožce a vytvoří hřejivou vrstvu. Ruce se pak zabalí do plastikových rukavic nebo speciálních rukávků, což pomáhá udržet teplo a zvýšit účinnost zábalu. Parafín na rukou působí asi 15 minut, během kterých dojde k hydrataci, zvýšení elasticity pokožky a k prokrvení drobných kloubů a svalů. Po zábalu zůstává pokožka vláčná, pružná a vyživená.
Jaké má parafínový zábal účinky?
Ačkoliv jsou parafínové zábaly někdy vnímány jako výhradně kosmetická procedura, která hydratuje pokožku a zpevňuje nehty, tím jeho účinky zdaleka nekončí. Teplo, které parafín udržuje, postupně prohřívá tkáně, což zlepšuje krevní oběh, usnadňuje pohyb v drobných kloubech a pomáhá zmírňovat svalové napětí. Díky tomu je zábal vhodný při chronických revmatických onemocněních a artrózách rukou, jimž přináší úlevu od bolesti a ztuhlosti, a tím zlepšuje jemnou motoriku prstů.
Jódová koupel
Jódová koupel je účinná vodoléčebná procedura, která kombinuje terapeutické vlastnosti jódu s blahodárnými účinky teplé vody. Jód se řadí mezi stopové prvky, které jsou pro naše tělo nezbytné, přestože je potřebuje pouze v nepatrném množství. Toto množství je však z hlediska správného fungování organismu velice důležité – jód je totiž nezbytný pro správnou funkci štítné žlázy, která dále prostřednictvím hormonů ovlivňuje metabolismus, stresovou odolnost, plodnost, a dokonce intelektuální vývoj plodu během těhotenství.
Jak probíhá jódová koupel?
Procedura se provádí ve vodoléčebné vaně naplněné vodou o teplotě přibližně 37 °C, do níž se přidává roztok s obsahem jódu. Během koupele se jód jednak inhaluje, a také vstřebává přes pokožku, což přispívá ke zlepšení prokrvení, urychluje hojení a podporuje zdravou funkci nervového systému. Koupel rovněž pozitivně působí na výživu chrupavek, čímž zlepšuje stav kloubů, a navíc snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu. Díky antiseptickým a dezinfekčním účinkům pomáhá také při kožních a gynekologických potížích. Celá procedura trvá přibližně 15 minut, po kterých následuje obvykle 10minutový suchý zábal.
Komu může prospět jódová koupel?
Díky výše zmíněným vlastnostem je tato minerální koupel součástí léčby revmatických onemocnění, a využívá se také při cévních onemocnění mozku, srdce či periferních cév. Doporučuje se také při kožních a gynekologických potížích. Dopřát si ji jako regenerační a omlazovací proceduru však může kdokoliv, kdo chce o své zdraví pečovat preventivně.
Zdroje: e-lazne.eu, FNUSA.cz, GoodSpaGuide.com, Horskélázně.cz, Spa.cz, Velichovky.cz
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.
