Moderní výchova dětí: tradice nahrazuje respektující výchovy

respektujici vychova

Je téměř jisté, že se ve skupině vás čtenářů najde minimálně pár jedinců (možná více než pár), kteří si z dětství pamatují “výchovné tresty”. Není tomu tak dávno, co byly mezi maminkami oblíbenými pomůckami k nápravě zlobivých dětí vařečky, či jakýkoliv jiný předmět, který byl zrovna v domácnosti rozzlobené mamince po ruce. Nechyběl samozřejmě křik a pár pohlavků. Za posledních pár let si ovšem psychologové a vědci kladou otázku, zda je právě tento přístup k výchově správný a nešlo by to i jinak.

Je tradiční výchova opravdu špatná cesta?

Právě protože tomu není tak dávno, co pohlavky, křik a facky byly v domácnostech běžnou záležitostí, najdou se stále tací jedinci, kteří tvrdí, že na této výchově není nic špatného. Když na “Frantu odvedle” zkusíte argumentovat s novým přístupem k výchově, nejspíš vám řekne něco jako ,,Pár pohlavků ještě nikoho nezabilo a mladej si to bude pamatovat.” nebo ,,Mě táta taky dal nejeden zahlavec a nějak mi to neublížilo,”. Je tomu ovšem opravdu tak?

Negativní dopad na psychiku dítěte

Shodneme se na tom, že podstata dětského chování je formována právě v rodině. Děti, které jsou těmto formám trestů vystavené příliš často, mohou trpět depresemi, úzkostmi nebo nízkým sebevědomím. Rovněž se může stát, že dítě ztratí schopnost navazovat zdravé vztahy se svými vrstevníky, ztratí schopnost důvěřovat ostatním lidem a tím se naruší i jejich dospělý život.

Násilí plodí násilí aneb “řetězec řvaní”?

Taktéž se může stát, že si dítě díky fyzickým trestům zafixuje, že prosazovat svou pravdu pomocí agrese je na místě a je to naprosto v pořádku. Rodič, který tuto formu výchovy prosazuje, se pak nejednou diví, že mu vzteklá ratolest na pískovišti mlátí lopatkou do hlavy jiného dítěte například proto, že mu ono dítě chtělo vzít kyblíček. Výjimkou toto chování není ani v dospělosti, ač se v takovém případě nejedná o šarvátky na pískovišti.

Změny v autoritě rodiče

Stále více je v rodinách prosazována tzv. “západní” nebo taktéž “respektující” výchova. Zjednodušeně lze říci, že facky nahrazuje diskuze, respekt a vysvětlení.

Zásadně se mění podoba autority rodiče. Jak zmiňuje Monika Klumperová ve své práci: ,,Převaha nadřazené osoby je dána vyspělostí, nikoli násilím a potlačením osobnosti podřízeného.”

Podíváme-li se na to tedy těmahle očima, dá se předpokládat, že dítě po použití tělesného trestu nehledá důvod, co udělalo špatně, převažuje spíše strach. Podle Klumperové by tedy rodič neměl hledat v podstatě svojí autority roli nadřízeného, ale poskytovat dítěti vedení a pomoc.

Jak k výchově přistupovat moderněji?

Je potřeba říci, že v respektující výchově nestačí dítěti říct, co udělalo špatně a jak to udělat jinak – je třeba mu to denně ukazovat i na vašem chování. Je tedy nutné znát sami sabe a dávat dítěti za příklad i naše okolí.

Nezbytná je zde komunikace. Ta je v podstatě pilířem respektující výchovy. Zahájit dialog s dítětem je důležitým základem k poskytnutí vysvětlení, v čem dítě chybuje a jak v budoucnu jednat lépe, ale zároveň pochopit, co dítě k činu vedlo, aby se incident nemusel opakovat.

Chvalte své děti a dejte jim pocit lásky

Metoda “cukr a bič” už je jednoduše passé. Pokud dítě něco udělá správně, je třeba ho za to pochválit. Ovšem nutno dodat, že dítě by nemělo mít pocit, že si musí vaši lásku zasloužit. Pohlazení, objetí, milé slovo,… to vše by mělo být na denním pořádku.

Je také nutné zdůraznit, že udělá-li vaše ratolest něco špatně (např. vyleje jablečnou šťávu na zem), nemělo by být dítěti vštěpováno, že ho máte o to méně ráda. Jistěže v tomto případě není na místě pochvala, ale v případě moderní výchovy je třeba dítěti říct, v čem chybovalo, ale rovněž mu vysvětlit, že tento skutek nevede k tomu, že vaše láska k němu je o to slabší.

moderni vychova

Zdroje: Rodiče a děti, Marianne, Montessori-praxe.cz, Rady na všechno, Monika Klumplerová (Výchova dětí v moderní době)