Horko zastihlo v posledních měsících celý svět. Velkým rizikem jsou požáry nejen venku, ale i v obytných prostorech u nás doma. Často se rozšíří během několika sekund. Jaká jsou nejčastější rizika a jak požáru předejít? To se dočtete v dnešním článku.
Nejčastější rizika vzniku požáru v domácnosti
Na prvním místě nejrizikovějšího místa pro vznik požáru je jednoznačně kuchyň. Může se jednat o vzplanutý olej na pánvi, zapomenuté jídlo na sporáku nebo spotřebiče zanesené tukem, ze kterých se následně vzedme dým.
Dalším neviditelným rizikem jsou prodlužovačky nebo kabely. Samostatnou kapitolou jsou pak lithiové baterie a levné neoriginální nabíječky.
Neopatrné zacházení se svíčkami nebo přímotopy může zapříčinit mnoho škod. Otevřený oheň ze svíček nepatří bez dozoru do žádné místnosti, natož do blízkosti hořlavých materiálů, jako jsou záclony, závěsy, papírové dekorace nebo polštáře. Během topné sezóny bývají rizikové také přenosné přímotopy a radiátory. Pokud je postavíte příliš blízko k nábytku nebo na ně položíte textilie, zabráníte proudění vzduchu a riziko vznícení na sebe nenechá dlouho čekat.
Do časté příčiny vzniku požáru řadíme také cigarety. Obrovským zlozvykem je odhazování zdánlivě zhasnutých nedopalků do běžných odpadkových košů mezi papíry a plastové obaly, kde se materiál během několika minut či hodin vznítí.
Malé zařízení, které zachraňuje životy
Detektor kouře je nepostradatelný. Ve spánku vás neprobudí zápach kouře, jak si někteří lidé myslí. Lidský čich během spánku příliš nefunguje. Zplodiny hoření (především oxid uhelnatý a další toxické plyny) navíc působí jako uspávadlo. Právě proto detektor kouře. Pronikavý zvuk dokáže probudit i hluboce spící obyvatele a poskytnout čas na únik.
Kam ho umístit?
Aby detektor fungoval správně, záleží na jeho umístění. Kouř stoupá vzhůru, proto se přístroj montuje vždy na strop, ideálně do středu místnosti a minimálně 50 cm od stěn.
Požární deka: Nenápadný pomocník do každé kuchyně
Požární deka ze speciálních skelných vláken je jedním z nejefektivnějších a nejjednodušších nástrojů pro potlačení začínajícího požáru. Funguje na principu zamezení přístupu kyslíku. Jakmile hořící předmět dekou neprodyšně přikryjete, plameny během několika sekund zhasnou. Snadno se používá při vzplanutému tuku či oleji na pánvi. Navíc ji lze použít i k obalení člověka, kterému chytil oděv.
Máte promyšlenou únikovou cestu?
V neposlední řadě je důležité seznámit se s únikovými cestami. Únikové cesty musí být vždy volné. Nesmějí být zaskládané nábytkem nebo věcmi. Vchodové dveře by měly jít zevnitř snadno otevřít. Může se stát, že hlavním vchodem nepůjde utéct, a tak je dobré mít v záloze i plán B. Jestliže se z bytu nebudete moct za žádných okolností dostat, je dobré dodržovat tyto konkrétní kroky:
- Zůstaňte v nejbezpečnější místnosti: Vyberte si pokoj s okny vedoucími do ulice (aby vás hasiči snadno viděli a dostali se k vám plošinou či žebříkem).
- Zavřete za sebou dveře: Dveře fungují jako dočasná bariéra proti plamenům i kouři.
- Utěsněte spáry: Zamezte pronikání kouře do místnosti.
- Přivolejte pomoc: Okamžitě volejte tísňovou linku (150 nebo 112) a nahlaste dispečerovi svou přesnou polohu v bytě.
Jak správně postupovat při požáru
V situaci, kdy vypukne požár, se nechce ocitnout nikdo z nás. Je však důležité znát několik základních kroků, jak postupovat:
- Zachraňte životy a varujte ostatní: Největší prioritou je bezpečí osob. Okamžitě nahlas varujte všechny v domě či bytě. Na nic nečekejte, nebalte si doklady ani cennosti a zaměřte se na rychlé opuštění prostoru. Při průchodu zakouřenými místnostmi se pohybujte vkleče při zemi, kde je nejvíce kyslíku a nejlepší viditelnost.
- Volte tísňovou linku (150 nebo 112): Hasiče volejte až ve chvíli, kdy jste vy i vaše rodina mimo bezprostřední nebezpečí před domem nebo u sousedů. Dispečerovi srozumitelně řekněte: co se stalo, kde hoří (přesná adresa), kdo volá a zda se na místě nacházejí zranění nebo uvěznění lidé.
- Zabraňte šíření požáru (pokud je to bezpečné): Při opouštění hořící místnosti či bytu za sebou důsledně zavírejte dveře. Zavřené dveře zamezí přísunu čerstvého vzduchu, čímž výrazně zpomalí šíření plamenů i hustého dýmu.
Nejčastější chyby při hašení požáru
Na závěr se podíváme na nejčastější chyby, které se dějí při hašení požáru. První častou chybou je lití vody na hořící olej v kuchyni. Voda je těžší než olej a okamžitě klesne na dno rozpálené pánve, kde se promění v páru. Ta prudce vyrazí nahoru a rozprskne hořící olej do celého prostoru.
Druhou zásadní chybou je hašení elektrospotřebičů vodou. Pokud se pokusíte vodou uhasit hořící televizi, zásuvku nebo nabíječku zapojenou do sítě, vystavujete se riziku zásahu elektrickým proudem. Spotřebič je nutné nejprve odpojit ze zásuvky nebo vypnout jističe. Teprve poté ho lze bezpečně hasit, ideálně za použití práškového či sněhového hasicího přístroje.
Třetí chybou bývá přeceňování vlastních sil a hrdinství za každou cenu. Lidé se často snaží uhasit požár, který už zasáhl nábytek nebo záclony, a podceňují nebezpečí kouře. Zplodiny hoření vás však mohou poslat do bezvědomí během několika málo nadechnutí.
Pár sekund nepozornosti
Požár může vypuknout v každé domácnosti. k tragédii často stačí jen pár sekund nepozornosti. Je důležité mít alespoň v hlavě plán, který vám usnadní situaci řešit. Věnujte proto chvíli čas kontrole svého bytu, promluvte si o únikové cestě s rodinou a ujistěte se, že víte, jak v krizové situaci zachovat chladnou hlavu.
Zdroje:
Hana Králová je studentkou Etiky a kultury v mediální komunikaci v Olomouci. Ráda chodí po horách anebo jezdí na kole. Nejkrásnější výhledy jsou pro ni ty v přírodě. Je milovnicí výběrové kávy a alternativní přípravy různých druhů a pražíren. Od malička ráda čte, libí se jí možnost, kterou nabízí český jazyk. Píše ráda, a to, protože se dozvídá nové věci a nemusí myslet na nic jiného.
