Svátek, který začíná po svátku Třech králů a končí v úterý před Popeleční středou. Masopust. Vůně koblih a všelijaké tematické masky. Tradice, která je stará stovky let dnes dostává různé nové podoby. Co vlastně masopust znamená a slaví se i v jiných zemích? To se dočtete v dnešním článku.
Obsah článku
Jak a kdy se masopust začal slavit?
V Čechách a na Moravě se nejstarší zmínky pohybují už ve 13. století. Kdysi byl tento svátek pro naše předky velmi důležitý a přikládali mu tak velký význam. Nyní je masopust často spojován s křesťanstvím, avšak jedná se původně o pohanský svátek.
Masopust má své kořeny už ve středověku a jeho podoba vychází z dávných pohanských i křesťanských tradic. Lidé si tehdy chtěli užít jídlo, pití a zábavu „do zásoby“, než nastane čas odříkání. Postupně se masopust stal lidovou slavností plnou průvodů, masek, tance a společného hodování, která se v různých obměnách udržela až do dnešních dnů.
Jak má klasický masopust vypadat?
Masopust má svůj tradiční průběh, který se může v jednotlivých regionech mírně lišit, ale základ zůstává stejný. Obvykle se odehrává v období od svátku Tří králů až do Popeleční středy, přičemž nejrušnější bývá poslední týden.
Masopustní týden neboli tučný týden
Vrchol masopustu přichází v posledních dnech před Popeleční středou. Každý den má svůj význam:
- Tučný čtvrtek – den hojnosti. Tradičně se jedla vydatná a tučná jídla, aby měl člověk sílu na celý rok.
- Masopustní neděle – patřila tanci a veselí. Konaly se zábavy, bály a setkání sousedů.
- Masopustní pondělí – pokračovaly veselice
- Masopustní úterý – hlavní den průvodů masek. Lidé se převlékali do tradičních kostýmů (medvěd, kobyla, bába s nůší) a obcházeli vesnici či město, zpívali, tančili a symbolicky se loučili s masopustem.
Popeleční středa
Masopust končí Popeleční středou, která zahajuje půst. Veselí utichá, hudba se odkládá a nastává klidnější období až do Velikonoc.
Přečtěte si zajímavosti o lidových krojích, které ke svátkům patří.
Jak se slaví masopust v zahraničí
Masopust a jeho podoby najdeme po celém světě. V zahraničí se však pravděpodobně setkáte s jiným názvem a odlišnou podobou, ale myšlenka vždy zůstává stejná. Loučení s obdobím hojnosti před začátkem půstu.
Francie:
Ve Francii je masopust známý jako Mardi Gras. Lidé se také oblékají do kostýmů a pořádají se různé průvody a karnevaly. Jedí se sladké pokrmy, jako jsou například koblihy nebo palačinky
Itálie:
Slavný karneval. Ten je známý především v Benátkách, který se koná už od 11. století. Typické jsou honosné masky, historické kostýmy, plesy a slavnostní atmosféra, která přitahuje návštěvníky z celého světa.
Německo:
V Německu se masopust nazývá Karneval, Fasching nebo Fastnacht – podle regionu. Oslavy bývají velmi bujaré, s průvody, hudbou, tancem a satirickými maskami, které si často dělají legraci z politiky i společnosti. Klíčovým dnem je v Německu Růžové pondělí, v ten den se jedná o největší slávu a hlavním cílem je vyhnat zimu.
Brazílie:
Velkolepé oslavy probíhají také v Brazílii, kde se karneval proměnil v obří festival plný samby, tanečních škol a barevných kostýmů. Především v ulicích Riu de Janeiru je jeden z nejslavnějších karnevalů. Tanečníci, bubeníci a další vystupující se na něj připravují několik měsíců dopředu.
Kam se na masopust podívat?
Neslaví se u vás masopust, ale chtěli byste ho vidět? Doporučujeme se podívat na stránky různých skanzenů, které se této tématice často věnují. Nejen ve skanzenech, ale i v konkrétních obcích v Čechách i na Moravě se stále masopust koná. Jsou to například průvody na Rožnovsku, Doudlebsku nebo na Slovácku, kde se slaví s hudbou, tancem a místními specialitami.
Ve větších městech, jako je Praha, Brno nebo Plzeň, se konají městské masopusty s průvody, stánky, zabijačkovými pochoutkami a programem pro děti. Ať už zamíříte na venkov nebo do města, masopust v Česku má vždy přátelskou atmosféru a je skvělou příležitostí, jak poznat lidové tradice.
Svátek, který začíná po svátku Třech králů a končí v úterý před Popeleční středou. Masopust. Vůně koblih a všelijaké tematické masky. Tradice, která je stará stovky let dnes dostává různé nové podoby. Co vlastně masopust znamená a slaví se i v jiných zemích? To se dočtete v dnešním článku.
Jak a kdy se masopust začal slavit?
V Čechách a na Moravě se nejstarší zmínky pohybují už ve 13. století. Kdysi byl tento svátek pro naše předky velmi důležitý a přikládali mu tak velký význam. Nyní je masopust často spojován s křesťanstvím, avšak jedná se původně o pohanský svátek.
Masopust má své kořeny už ve středověku a jeho podoba vychází z dávných pohanských i křesťanských tradic. Lidé si tehdy chtěli užít jídlo, pití a zábavu „do zásoby“, než nastane čas odříkání. Postupně se masopust stal lidovou slavností plnou průvodů, masek, tance a společného hodování, která se v různých obměnách udržela až do dnešních dnů.
Jak má klasický masopust vypadat?
Masopust má svůj tradiční průběh, který se může v jednotlivých regionech mírně lišit, ale základ zůstává stejný. Obvykle se odehrává v období od svátku Tří králů až do Popeleční středy, přičemž nejrušnější bývá poslední týden.
Masopustní týden neboli tučný týden
Vrchol masopustu přichází v posledních dnech před Popeleční středou. Každý den má svůj význam:
- Tučný čtvrtek – den hojnosti. Tradičně se jedla vydatná a tučná jídla, aby měl člověk sílu na celý rok.
- Masopustní neděle – patřila tanci a veselí. Konaly se zábavy, bály a setkání sousedů.
- Masopustní pondělí – pokračovaly veselice
- Masopustní úterý – hlavní den průvodů masek. Lidé se převlékali do tradičních kostýmů (medvěd, kobyla, bába s nůší) a obcházeli vesnici či město, zpívali, tančili a symbolicky se loučili s masopustem.
Popeleční středa
Masopust končí Popeleční středou, která zahajuje půst. Veselí utichá, hudba se odkládá a nastává klidnější období až do Velikonoc. Přečtěte si zajímavosti o lidových krojích, které ke svátkům patří.
Jak se slaví masopust v zahraničí
Masopust a jeho podoby najdeme po celém světě. V zahraničí se však pravděpodobně setkáte s jiným názvem a odlišnou podobou, ale myšlenka vždy zůstává stejná. Loučení s obdobím hojnosti před začátkem půstu.
Francie:
Ve Francii je masopust známý jako Mardi Gras. Lidé se také oblékají do kostýmů a pořádají se různé průvody a karnevaly. Jedí se sladké pokrmy, jako jsou například koblihy nebo palačinky
Itálie:
Slavný karneval. Ten je známý především v Benátkách, který se koná už od 11. století. Typické jsou honosné masky, historické kostýmy, plesy a slavnostní atmosféra, která přitahuje návštěvníky z celého světa.
Německo:
V Německu se masopust nazývá Karneval, Fasching nebo Fastnacht – podle regionu. Oslavy bývají velmi bujaré, s průvody, hudbou, tancem a satirickými maskami, které si často dělají legraci z politiky i společnosti. Klíčovým dnem je v Německu Růžové pondělí, v ten den se jedná o největší slávu a hlavním cílem je vyhnat zimu.
Brazílie:
Velkolepé oslavy probíhají také v Brazílii, kde se karneval proměnil v obří festival plný samby, tanečních škol a barevných kostýmů. Především v ulicích Riu de Janeiru je jeden z nejslavnějších karnevalů. Tanečníci, bubeníci a další vystupující se na něj připravují několik měsíců dopředu.
Kam se na masopust podívat?
Neslaví se u vás masopust, ale chtěli byste ho vidět? Doporučujeme se podívat na stránky různých skanzenů, které se této tématice často věnují. Nejen ve skanzenech, ale i v konkrétních obcích v Čechách i na Moravě se stále masopust koná. Jsou to například průvody na Rožnovsku, Doudlebsku nebo na Slovácku, kde se slaví s hudbou, tancem a místními specialitami.
Ve větších městech, jako je Praha, Brno nebo Plzeň, se konají městské masopusty s průvody, stánky, zabijačkovými pochoutkami a programem pro děti. Ať už zamíříte na venkov nebo do města, masopust v Česku má vždy přátelskou atmosféru a je skvělou příležitostí, jak poznat lidové tradice.
Zdroje: Česká televize, apetitonline.cz, sto plus jednička, dvojka.rozhlas.cz, Hody hody
Hana Králová je studentkou Etiky a kultury v mediální komunikaci v Olomouci. Ráda chodí po horách anebo jezdí na kole. Nejkrásnější výhledy jsou pro ni ty v přírodě. Je milovnicí výběrové kávy a alternativní přípravy různých druhů a pražíren. Od malička ráda čte, libí se jí možnost, kterou nabízí český jazyk. Píše ráda, a to, protože se dozvídá nové věci a nemusí myslet na nic jiného.
