17. listopadu slavíme důležité události, které se u nás v roce 1989 odehrály. Možná si na ně někteří z vás vzpomenout, možná někteří z vás ještě nebyli na světě. Co ale rozhodně není jen „možná“, je světový den studentstva a Den boje za svobodu a demokracii, které si v tento den připomínáme. Jak 17. listopad probíhal v roce 1989 a jak jej můžeme oslavit letos?
Obsah článku
Začalo to už dřív
Dne sedmnáctého listopadu vstoupili studenti do pražských ulic a demonstrovali proti režimu.
Začalo to už dřív. V roce 1989 započaly v Československu demonstrace, které státní bezpečnost zasahovala a brutálně rozháněla. Zlomovým okamžikem byl pád Berlínské zdi v noci z 9. na 10. listopadu, který urychlil změny i v Československu.
Jak probíhal 17. listopad?
Byl pátek, lidé se chystali do práce do školy nebo na víkend na chatu. Tušili někteří, že se tento den zapíše do dějin a bude klíčový pro naši republiku?
Demonstrace 17. listopadu bylo původně svolané povolené shromáždění k uctění památky Jana Opletala a také 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty v roce 1939.
Dav lidí se sešel před čtvrtou hodinou odpolední v Praze na Albertově. Od 16:00 začaly vystupovat někteří pozvaní účastníci. Mezi prvními z nich byl účastník pohřbu Jana Opletala Josef Šárka, která sklidil potlesk a ihned po něm volání „Svobodu!“
Po něm vystoupilo i několik dalších účastníku patřil mezi ně akademik Katětov nebo zástupce Nezávislých studentů Martin Klíma.
První střet s policií
Po oficiálním konci shromáždění se dav přesunul na Vyšehrad. Včele průvodu byli studenti se svíčkami i československými vlajkami. Poté, co studenti a ostatní lidé dorazili na Vyšehrad k hrobu Karla Hynka Máchy a zazpívali státní hymnu, skončila oficiální část demonstrace a lidé se vraceli. Chtěli pokračovat na Karlovo náměstí přímo do centra Prahy.
V ulici Vyšehradská nastal první střet s policií. Asi okolo půl osmé se dav přesunul na Národní třídu. Zde už byly davy studentů a lidí připraveny složky StB, které měly pokyn k tomu, aby zabránily davu vstoupit na Václavské náměstí.
Mezi osmou hodinou a devátou hodinou byli studenti zatlačeni a neměli kam utéct. StB je obklíčila ze všech stran a nenechala je odejít. Mlátila lidi obušky, nakládali je do nákladních vozů a odváželi pryč. Ten, kdo měl štěstí, schoval se do některých z průchodů ulice nebo do bytu, kam je pustili.
K čemu demonstrace vedla?
Po demonstraci 17. listopadu se daly naše dějiny velice rychle do pohyby. Už 19. listopadu vzniklo Občanské fórum, o den později nezávislé tiskové středisko. Centrum dění opustilo Prahu do dalších měst v Československu. Sametová revoluce tak trvala od 17. listopadu do 30. listopadu, kdy proběhlo zrušení vedoucí úlohy Komunistické stranu Československa v Ústavě.
Co by kdyby?
Velice zajímavý pohled na to, kdyby Sametová revoluce neproběhala ve prospěch demokracie, ale socialismu má Alena Mornštajnová ve své knize Listopád. Pohled na to, co by se s lidmi dělo, jak by byli vychovávány děti nebo jak by se v Československu žilo si, tak můžete přečíst a udělat si vlastní obrázek
Jak oslavit 17. listopad v roce 2025?
Každý rok se 17. listopadu slaví. Ve městech jako je Praha nebo Brno ale i v menších městech naleznete konkrétní program, kde si den za svobodu a demokracii můžete připomenout.
Praha
V Praze se začíná slavit už od rána, zajít si můžete na Sametový brunch, který začíná již od 10:00 a to u Paláce Dunaj. Program pokračuje celý den až do večera. Můžete navštívit workshopy, přednášky, divadla… zkrátka to, co vám padne do noty nejvíce. My doporučujeme „Pravda a láska stage“, kde si můžete poslechnout různé interprety nebo navštívit náměstí Václava Havla a poslechnout si četbu knih od jednotlivých osobností.
Brno
Program v Brně na 17. listopadu najdete především na facebookových stránkách „Brněnský sedmnáctý“, poslechnout si můžete například autorské čtení. V ulici Kobližná pořádá Knihovna Jiřího Mahena linorytovou dílnu nebo módní přehlídku.
Co si z toho odnést?
17. listopad je dnem, který nám připomíná, že svoboda a demokracie nejsou samozřejmostí. Připomíná odvahu lidí, kteří se nebáli postavit režimu a bojovali za lepší budoucnost – tu, ve které dnes můžeme žít. Ať už si tento den připomenete zapálením svíčky, účastí na akci, nebo jen tichým zamyšlením, udělejte si chvilku zastavit se. Protože právě díky těmto událostem můžeme dnes svobodně rozhodovat o svém životě.
Zdroje: Česká televize, Korzo národní, Festival svobody, My jsme to nevzdali, Respekt
Hana Králová je studentkou Etiky a kultury v mediální komunikaci v Olomouci. Ráda chodí po horách anebo jezdí na kole. Nejkrásnější výhledy jsou pro ni ty v přírodě. Je milovnicí výběrové kávy a alternativní přípravy různých druhů a pražíren. Od malička ráda čte, libí se jí možnost, kterou nabízí český jazyk. Píše ráda, a to, protože se dozvídá nové věci a nemusí myslet na nic jiného.
