Po náročném pracovním dni si můžete dopřát klid na pohovce, vyrazit na procházku nebo si zacvičit. Každá z těchto aktivit ovlivňuje vaše tělo a psychiku jiným způsobem. Správně zvolený odpočinek přitom není pouze otázkou volného času. Souvisí také s pracovním výkonem, koncentrací, kvalitou spánku a dlouhodobou prevencí vyčerpání.
Co je pasivní odpočinek a v čem se liší od aktivního odpočinku? Jaký typ regenerace zvolit podle toho, zda pracujete u počítače, fyzicky nebo pod vysokým psychickým tlakem? A proč aktivní odpočinek nelze automaticky považovat za sport? V následujícím článku si vysvětlíme rozdíly mezi oběmi formami odpočinku a jejich využití v pracovním životě.
Co je pasivní odpočinek a jak působí na organismus?
Pasivní odpočinek představuje formu regenerace, při které výrazně omezujete fyzickou nebo psychickou aktivitu. Typickým příkladem je spánek, klidné ležení, odpočinek na pohovce nebo poslech relaxační hudby.
Jeho význam spočívá především ve snížení zátěže organismu. Během spánku probíhají procesy spojené s obnovou tkání, regulací hormonů a zpracováním informací. Dospělí obvykle potřebují alespoň 7 hodin spánku za noc.
Pasivní odpočinek však neznamená pouze spánek. Po několika hodinách soustředěné práce může 10 až 15 minut strávených v tichém prostředí pomoci omezit další příjem informací.
Pasivní odpočinek v pracovním prostředí
Pracovníci vystavení dlouhodobému stresu mohou potřebovat především psychické uvolnění. Po náročném jednání proto nemusí být další aktivita nejvhodnější volbou. Krátká přestávka bez e-mailů, telefonátů a pracovních úkolů může vytvořit prostor pro zotavení pozornosti.
Pasivní regenerace ovšem nenahrazuje pravidelný pohyb. Dlouhé sezení bez přerušení může zvyšovat fyzickou zátěž spojenou se sedavým způsobem práce. Proto je vhodné oba typy odpočinku vzájemně kombinovat.
Co je aktivní odpočinek a proč jej zařadit do dne?
Aktivní odpočinek spočívá v nenáročném pohybu nebo činnosti, která podporuje regeneraci bez nadměrného zatížení organismu. Může jít o chůzi, pomalou jízdu na kole, lehké protažení, plavání nebo nenáročnou práci na zahradě.
Podstatou není maximální sportovní výkon. Důležitá je změna polohy těla, zapojení svalů a přerušení dlouhodobého sezení či jednostranné zátěže. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dospělým 150 až 300 minut pohybové aktivity střední intenzity týdně. Do tohoto součtu se započítává také chůze, domácí práce a další každodenní činnosti.
Aktivní odpočinek není totéž co sport
Jaký je rozdíl mezi aktivním odpočinkem a sportem? Rozhodující je především intenzita, účel a náročnost konkrétní činnosti.
Sport často sleduje určitý výkonový cíl. Můžete trénovat rychlost, sílu, vytrvalost nebo se připravovat na závod. Aktivní odpočinek má naopak podporovat uvolnění a regeneraci. Příkladem může být desetiminutová procházka po pracovním jednání nebo pomalé protažení po několika hodinách u počítače.
Stejná činnost může mít různé využití. Běh v závodním tempu představuje intenzivní trénink. Klidná chůze v parku může sloužit jako aktivní odpočinek.
Jaký typ odpočinku zvolit dle typu práce?
Volba odpočinku by měla vycházet z toho, co vás během pracovního dne nejvíce zatěžuje. Není vhodné předpokládat, že stejná forma regenerace vyhovuje administrativnímu pracovníkovi, zdravotníkovi i zaměstnanci ve skladu.
Sedavé zaměstnání a práce u počítače
Při dlouhém sezení je vhodné pravidelně měnit polohu a zařazovat krátké pohybové přestávky. Procházka, lehké protažení nebo několik minut chůze po kanceláři mohou přerušit jednostrannou zátěž.
Po skončení pracovní doby můžete využít delší procházku, rekreační cyklistiku nebo klidné plavání. Pokud jste současně psychicky vyčerpaní, není nutné volit intenzivní trénink. Začněte pohybem, který dokážete provádět bez výrazného vyčerpání.
Fyzicky náročná práce
Pracovníci, kteří zvedají břemena, dlouho stojí nebo opakovaně zatěžují stejné svalové skupiny, mohou potřebovat více pasivního odpočinku. Spánek a dostatečný čas na zotavení mají v takovém případě zásadní význam.
Aktivní odpočinek může mít podobu pomalé chůze nebo jemného pohybu, nikoli další intenzivní zátěže. Vhodný rozsah závisí na úrovni únavy, zdravotním stavu a charakteru pracovní činnosti.
Psychicky náročná práce
Práce spojená s rozhodováním, komunikací nebo vysokou odpovědností může vytvářet dlouhodobý tlak na pozornost. Po náročném dni proto zkuste kombinovat klidovou činnost s mírným pohybem.
Krátká procházka bez telefonu, klidné dýchání nebo odpočinek v tichém prostředí mohou pomoci oddělit pracovní povinnosti od osobního času. Účelem není okamžitě zvýšit produktivitu, ale vytvořit prostor pro regeneraci.
Zdroje: 4fittness.cz, Apotheke.cz, HarpersBazaar.cz, Žena.cz, GymBeam.com
Fascinuje ji věda i objevování nového. Biochemie jí dává odpovědi, ale také vyvolává další otázky, které jí pomáhají zkoumat v laboratoři, ale i v kuchyni. Zajímá se o biohacking a hledá způsoby, jak vylepšit fungování těla i mysli. Miluje pohyb, který jí dodává energii a svobodu. Neustále hledá spojení mezi vědou, kreativitou a každodenním životem.
