Jak být šťastnější: Vědecky podložené návyky

jak_byt_stastnejsi_objeti

Co skutečně ovlivňuje naši spokojenost? Pomůže nám více času s přáteli, dobrovolnictví nebo obyčejné plánování příjemných aktivit? A může mít na pocit štěstí vliv také množství kávy, kterou během dne vypijete? Právě na tyto otázky se zaměřuje výzkum subjektivní pohody, tedy oblasti psychologie, která se v posledních desetiletích výrazně rozvinula.

1)    Kvalitní vztahy

Jedním z nejsilnějších témat výzkumu štěstí jsou mezilidské vztahy. Nejde přitom pouze o počet lidí, které znáte. Důležitá je kvalita kontaktu a pocit, že máte kolem sebe osoby, se kterými můžete sdílet běžné radosti i obtížné situace.

Výzkum mezi 313 lidmi staršími 65 let například ukázal, že setkání s přáteli byla spojena s příjemnějšími zkušenostmi a lepší náladou. Přátelské vztahy navíc mohou poskytovat jiný typ podpory než rodina.

S přibývajícím věkem proto není vhodné automaticky zmenšovat sociální okruh. Pokud chcete posílit vlastní pohodu, zkuste proto místo dalšího večera stráveného u obrazovky naplánovat krátké setkání s člověkem, kterého jste delší dobu neviděli.

2)    Radovat se z úspěchu druhých

Psychologie zná pojem „capitalization“. Označuje situaci, kdy s někým sdílíte pozitivní událost a druhý člověk na ni reaguje aktivně a nadšeně. Nestačí tedy pouze vyslechnout kamarádku, která vám oznámí novou práci. Mnohem účinnější může být skutečný zájem, doplňující otázky a upřímná radost.

V praxi jde o jednoduchý návyk. Pokud někdo ve vašem okolí uspěje, nesnižujte význam jeho úspěchu. Zeptejte se, co pro něj znamená a jak se mu podařilo cíle dosáhnout.

3)    Dobrovolnictví

Pomáhat druhým může být spojeno s vyšší pohodou, ale zde je potřeba opatrnost. Je skvělé někomu pomoct, ale je zároveň důležité myslet i na sebe.

Pomoc druhým může být hodnotná nejen pro příjemce, ale také pro vás, zejména pokud odpovídá vašim hodnotám a vytváří smysluplný kontakt s lidmi. Každopádně každý jsme jedineční a dělá nám radost něco jiného, proto se nebojte v této sekci experimentovat, pomoc může být například i přírodě nebo zvířatům, případně i pomoc ve vašem místě bydliště jako bývají akce Ukliďme Česko apod.

Jak_byt_stastnejsi_budka
Autor obrázku: Bety Pospíšilová

4)    Rodinná historie aneb můj osobní příběh

Pozoruhodným tipem je práce s vlastními kořeny. Zkoumání rodokmenu nemusí být pouze historickým koníčkem. Sociologický výzkum ukazuje, že práce s rodinnou historií může pomáhat ukotvovat identitu a vytvářet osobní příběh propojující minulost se současností.

Nemusíte přitom vytvářet rozsáhlý archiv. Začněte rozhovorem s prarodičem nebo rodičem. Zeptejte se na jejich první zaměstnání, životní rozhodnutí nebo období, které bylo pro rodinu obtížné. Takové informace mohou změnit váš pohled na vlastní život a posílit vztahy s rodinou.

5)    Zápis pozitivních věcí

Gratitude, tedy vděčnost, patří mezi nejčastěji zkoumané techniky pozitivní psychologie. Studie ukazují, že vědomé zaměření na pozitivní stránky života může podporovat pozitivní emoce a životní spokojenost. Výsledky však nejsou ve všech studiích stejně silné.

Zajímavé je, že nezáleží pouze na samotném psaní seznamu. Výzkum s 958 dospělými ukázal, že delší formy psaní, například dopis vděčnosti konkrétnímu člověku, měly v některých ukazatelích lepší výsledky než pouhé krátké seznamy.

6)    Plánování příjemných aktivit

Příjemný zážitek nemusí ovlivnit náladu pouze ve chvíli, kdy probíhá. Významná může být také fáze očekávání. Výzkum využívající magnetickou rezonanci ukázal souvislost očekávání pozitivních událostí s aktivitou oblastí mozku spojených s odměnou a vyšší subjektivní pohodou.

Proto nemusíte čekat až na dovolenou. Naplánujte si večeři s přáteli, výlet, koncert nebo několik hodin věnovaných oblíbenému koníčku. Už samotné očekávání může být součástí pozitivního prožitku.

7)    Nic nedělání (fakt!)

Moderní pracovní kultura často odměňuje aktivitu. Každá hodina musí být využita, musíte být neustále produktivní. No řeknu vám tajemství, že nemusíte.

„Nedělat nic“ ale neznamená několik hodin bezmyšlenkovitého scrollování. Může jít o vědomou pauzu bez pracovních úkolů, domácích povinností a neustálého přísunu informací. Rozdíl je důležitý. Výzkumy ukazují, že významná není pouze délka volného času, ale také jeho kvalita a způsob využití.

Můžete si jít prostě jen tak sednout bez mobilu nebo sluchátek, nebo se projít do přírody. Ze začátku může být taková aktivita naopak nepříjemná, ale jakmile si vaše myšlenky i tělo zvykne, bude to velká úleva. Důležitý tip je nesnažit se bojovat proti vlastním myšlenkám a nechat je jen tak plynout.

 

Zdroje:

BBC Future Team, Nature Human Behaviour, Journal of Personality and Social Psychology, Journal of Personality and Social Psychology, 2003., A meta analytic review of the relationship between dispositional gratitude and well being, 2020.,  Psychological Bulletin, Life Course Nature Exposure and Mental Health Outcomes: A Systematic Review, 2021., Impact of Exposure to Natural and Built Environments on Positive and Negative Affect: A Systematic Review and Meta Analysis, 2021., Is volunteering a public health intervention? A systematic review and meta analysis, 2013., Practising family history: identity as a category of social practice, 2015., Well being and Anticipation for Future Positive Events: Evidences from an fMRI Study, 2018., A Systematic Review of the Strength of Evidence for the Most Commonly Recommended Happiness Strategies in Mainstream Media, 2023.