Pro obyvatele Benešovska je Nemocnice Rudolfa a Stefanie více než jen budova na mapě. Je to základní pilíř komunity, který nepřetržitě zajišťuje dostupnou a kvalitní zdravotní péči. Co se odehrává za jejími zdmi? A čím je pro region tak výjimečná?
Z okresní nemocnice regionální špičkou
Když se v roce 1898 slavnostně otevíraly dveře benešovské nemocnice, nikdo netušil, že o více než sto let později půjde o moderní zdravotnický komplex s devíti pavilony a desítkami specializovaných oddělení. Co začínalo jako zařízení se stovkou lůžek a dvěma lékaři, dnes drží na bedrech zdraví téměř 200 000 lidí z Benešovska, Posázaví a okolí Prahy. Nemocnice pojmenovaná na počest zasnoubení korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Stefanií zajišťuje komplexní péči napříč obory, od pohotovosti přes ambulance až po lůžková oddělení.
Místo nových začátků
Když se řekne benešovská nemocnice, mnoha lidem se vybaví silná porodnice, v níž ročně přijde na svět přes 900 dětí. Maminky oceňují nejen moderní zázemí a citlivý přístup, ale také úzkou spolupráci s pražskými centry intermediární péče. Stejně silné jméno si nemocnice buduje i v oblasti rehabilitace. Zdejší rehabilitační centrum pečuje o pacienty všech generací, ať řeší následky úrazu, neurologické potíže nebo chronický lymfedém. Do Benešova míří pacienti i za péčí, kterou jinde v okolí nenajdou – funguje tu spánková laboratoř, kýlní centrum a pracoviště sportovní medicíny.
Nemocnice, která drží krok s dobou
Za posledních deset let prošla nemocnice Benešov masivní modernizací. Přibyly nové pavilony, provoz byl vybaven špičkovými přístroji včetně magnetické rezonance a vznikla tu moderní multioborová JIP. Významných proměn se dočkalo i gynekologicko-porodní, dětské a interní oddělení. Stavba centrálního příjmu a rozšíření chirurgického pavilonu za stovky milionů korun ukazují, že nemocnice se neohlíží zpět – připravuje se na budoucnost.
Zdravotnické srdce regionu
Za více než 125 let se benešovská nemocnice proměnila ze skromného okresního špitálu na zařízení evropského standardu. A přesto neztratila to nejcennější: spojení s místní komunitou, které se odráží ve vztahu k pacientům i zaměstnancům. Je to místo, kde se rodí děti a kde lidé tráví poslední dny. Kde se po úrazu znovu postavíte na nohy a kde vás někdo drží za ruku, když je potřeba. Tichá opora kraje, která už po generace stojí v pozadí velkých i malých příběhů.
Sára Aiblová je studentkou brněnské právnické fakulty. Kromě práva se zajímá o psychologii, kulturu a cestování. Baví ji prozkoumávat aktuální témata ze světa technologií či wellness a předávat je čtenářům.
