Kdo by chtěl vidět pštrosy a nemá možnost jet do exotických krajů, nemusí si zoufat. Tyto největší a nejmohutnější ptáky, žijící volně v Africe, lze uvidět i na Pštrosí farmě v Jestřabí.
Pštros dvouprstý žije volně v savaně, poušti a polopoušti východní a jižní Afriky. Má dlouhý krk, malou hlavu a velice silné a dlouhé nohy, které mu umožňují na krátkou vzdálenost vyvinout rychlost až 70 kilometrů v hodině.
V České republice se pštrosi živí jako kozy nebo krávy, v létě se pasou na louce, v zimě se krmí senem, obilím a granulemi. Vejce snášejí podle ročního období, dokáží jich za rok vyprodukovat až stovku. Mláďata se z vajec líhnou asi po 40 dnech, hned po narození se krmí sama a jsou schopna běhat.
Na pštrosí farmě je chov zaměřen na zpracování masa a dalších produktů, jako jsou vejce, peří a výrobky z kůže. Pštrosí maso je v kuchyni široce využitelné, je dietní, má nízký obsah cholesterolu, vysoký obsah železa, vitamínů B a hodí se jak na grilování, tak na další úpravy. Je vhodné pro zdravé lidi, dobře ho snášejí lidé s onemocněním žlučníku, s diabetem, s onemocněním střev nebo s metabolickým syndromem. Maso je mimořádně šťavnaté a křehké, zráním ve vakuu se jeho vlastnosti ještě zvýrazní. Z masa se vyrábějí také klobásy.
Kůže pštrosa je srovnatelná s krokodýlí nebo sloní. Je extrémně odolná vůči opotřebení a nepropouští vodu. Z měkké a hebké kůže z hřbetu a prsou zvířete se vyrábějí boty, kabelky, tašky všeho druhu, kabáty, límcové vložky a další věci. Další typ kůže je z běháku, v USA se používá k výrobě kovbojských bot.
Pštrosí peří prochází čtyřmi vývojovými stadii. Kuřecí chmýří, které je na mláďatech ve věku do dvou týdnů, má hnědo-žluté zabarvení, později se objevuje kuřecí opeření, na horní části per světle hnědé a na spodní tmavě šedé. Zhruba v půl roce pštrosům dorůstá mláděcí opeření, po roce věku se ořezává a dorůstá dospělé opeření. Nejhodnotnější pera se používají k dekorativním účelům, z dalších se dělají například vějíře.
