Separace a děti: Jak rozpoznat a zvládat separační úzkost

separační úzkost u dospělých

Nadměrná úzkost. Odloučení od osob, ke kterým má jedinec silnou citovou vazbu. Separační úzkost vzniká nejen u dětí, ale i u dospělých jedinců. Jak se k člověku se separační úzkostí chovat? A proč separační úzkosti vznikají?

Separační úzkost, co to je?

Separační úzkost je strach z odloučení od rodiny nebo partnera. U dětí je separační úzkost běžná a projevuje se typicky v batolecím věku, tedy nejčastěji mezi 6. a 18. měsícem. Může však trvat i déle.

Separační úzkost u dospělých se projevuje během velkých životních změn. Jako například stěhování, odchod partnera do zahraničí nebo když děti opouští domov. V tomto případě se jedná o strach z odloučení s osobami, ke kterým má člověk velice silné emoční pouto.

Příčiny a projevy separační úzkosti u dětí a dospělých

Můžeme říct, že příčiny jsou u dětí podobné. Projevy se však liší individuálně i v závislosti na věku. Separace dítěte se přirovnává k protestu, kdy dítě hledá rodiče a pláče. Jakmile se rodič vrátí, dítě přestává plakat a uklidní se.

Je velmi důležité, aby dítě postupně zvládalo tuto fázi a uvědomilo si, že odloučení je vždy na chvíli. Ve školce si dítě po nějaké době uvědomí, že po obědě nebo svačince přijdou jeho rodiče.

U dospělých se separační úzkost projevuje odlišně v závislosti na symptomech, které úzkost doprovázejí. Příznaky jsou fyzické – bolest hlavy, bušení srdce, zvracení a psychické – úzkost, strach, hněv, stud nebo rozpaky.

V horších případech může být člověk neschopný opustit domov a odejít do práce nebo školy.  Projevit se také mohou noční můry.

Jak vyléčit separační úzkost

Pro větší přehled nyní rozdělíme prevenci separační úzkosti u dětí a dospělých.

separační úzkost

Prevence u dětí:

U dětí je vhodné začít s postupným odlučováním. Postupně od co nejkratších intervalů k delším. Hodně rodičů dělá chybu, že se s dítětem nerozloučí a „uteče“. Tento přístup není správný, dítě se po tomto incidentu „připoutá“ na rodiče ještě více.

Proto by se nemělo odcházet bez rozloučení a ujištění dítěte, že se brzy rodič vrátí. Na hlídání je vhodně vybírat osoby, které dítě dobře zná. Také je vhodné pracovat s oblíbenou hračkou, kterou může mít dítko u sebe během toho, kdy je odloučeno od rodičů. Nejčastěji jsou to plyšové hračky. Pro děti mají důležitý význam, který jim pomůže při odloučení.

Pocitům dítěte naslouchejte a vnímejte, jak si na změny zvyká. Mějte dostatek času na loučení a vysvětlení dítěti, že se vrátíte.

Doporučujeme
Pokud vás zajímá lékařství, doporučujeme přečíst si něco o tisíce let staré léčení.

Prevence u dospělých

Separační úzkost postihuje až 6% dospělé populace. Úzkost velice ovlivňuje člověka v plnění jeho povinností, jako je chození do práce nebo starání se o domácnost. Někteří dospělí mohou mít problém být sami, to může vést k napětí ve vztazích a také neschopnost se samostatně rozhodovat.

Pokud je separační úzkost u dospělého člověka viditelně prokazatelná poskytovatel zdravotní péče může používat různá hodnocení, a to včetně psychologického vyšetření a studií, díky kterým vyloučí neurologické onemocnění. Po vyšetření dospělému člověku pomáhá terapie, popřípadě léky, jako jsou antidepresiva nebo léky proti úzkosti.

Jak se chovat k člověku se separační úzkostí

Buďte ohleduplní, a to u dětí i dospělých. Vyhněte se zlehčování jeho pocitů nebo větám typu „to je přece hloupost“. Nabídněte dospělému nebo dospívajícímu člověku podporu a ukažte mu, že jste tu pro něj v jakékoliv chvíli. Posílíte tak pocit bezpečí. Zároveň je důležité podporovat jeho samostatnost a postupné zvládání krátkých odloučení.

Separační úzkost je náročná nejen pro člověka i dítě, který ji prožívá, ale i pro jeho okolí. Malé dítě nebo dospělý, vždy potřebuje stejnou věc a to trpělivost, pochopení a jistotu. Podpora, otevřená komunikace a respekt k jejich pocitům mohou udělat mnohem víc, než se na první pohled zdá. Pokud budeme umět reagovat citlivě a zároveň posilovat jejich samostatnost, může se i dlouhodobá úzkost postupně zmírnit a člověk získá zpět pocit bezpečí, který k životu potřebuje.

Zdroje: DOKS, pilulka.cz, Linka bezpečí, Ministerstvo hraček, Apollohospitals