Nespavost a spánková apnoe jsou dvě nejčastější poruchy spánku. Mohou se však spojit v jeden syndrom. COMISA neboli současný výskyt chronické nespavosti a obstrukční spánkové apnoe postihuje 30-50 % lidí se spánkovou apnoe.
Co je to COMISA?
V doslovném překladu Comorbid Insomnia and Sleep Apnea je v současné době klinicky komplexní problematika. Momentálně je spojována s celkově vyšší zdravotní zátěží a náročnějším terapeutickým postupem.
Samotná nespavost – Insomnie, znamená obtížné usínání a noční probouzení s ranním procitáním a neschopností znovu usnout. Spánková apnoe neboli OSA je porucha spánku, při které se člověku opakovaně zastavuje dech a dochází k výpadkům během spánku. Při spánkové apnoe dochází k ucpání nebo zúžení horních dýchacích cest.
Proč spolu souvisí?
Jedná se o začarovaný kruh. Spánková apnoe vyvolává noční buzení a tím i úzkost z nespavosti. Úzkost z nespavosti zhoršuje schopnost usnout a tím prohlubuje spánkovou deprivaci.
Jak COMISA včas rozpoznat
Mezi typické projevy během noci patří lapání po dechu a neschopnosti usnout. Kromě toho má člověk po ránu bolesti hlavy a před den chronickou únavu nebo mozkovou mlhu. Proto může mít člověk výkyvy nálad či být podrážděný.
Jelikož se obě poruchy vzájemně zhoršují a vytvářejí bludný kruh, trpí jimi 30 % až 50 % obou spánkových poruch. Ve specifických skupinách (starší osoby nebo pacienty s dalšími komplikacemi) studie ukazují, že COMISA trpí 20 % – 30 % pacientů.
Zvýšené riziko u žen středního věku
Velké riziko přináší COMISA pro ženy středního věku. Velký vliv na to mají hormonální změny, jako menopauza či perimenopauza. Stává se, že jsou následně u žen špatně diagnostikovány deprese nebo úzkosti.
Proto, aby se syndrom COMISA potvrdil je potřeba navštívit spánkovou laboratoř, a to v kombinaci s psychologickým zhodnocením nespavosti. Jedná se o klíčové vyšetření, při kterém pacient stráví noc ve spánkové laboratoři. Monitorovací přístroje během noci nepřetržitě zaznamenávají mozkovou aktivitu (EEG), srdeční tep, hladinu kyslíku v krvi, dýchací pohyby hrudníku a břicha, průtok vzduchu nosem a ústy i pohyby nohou.
Rizika neléčeného COMISA syndromu
Nepřeléčený COMISA syndrom představuje pro lidské tělo i psychiku výrazně větší zátěž, než když člověk trpí pouze nespavostí nebo samotnou spánkovou apnoe.
Dlouhodobé přehlížení tohoto stavu vede k vážným kardiometabolickým rizikům. Dochází k chronickému zvětšení zátěže na oběhovou soustavu, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku vysokého krevního tlaku, srdečního selhání, cévní mozkové příhody či rozvoje cukrovky 2. typu.
Jak COMISA léčit?
Léčba COMISA syndromu vyžaduje řešení obou poruch současně. Pouhé nasazení přetlakové masky (CPAP) na zástavy dechu selhává, protože úzkost a přetrvávající nespavost vedou k tomu, že pacienti masku odmítají nebo ji v noci frustrovaně sundávají. Zlatým standardem je proto kognitivně-behaviorální terapie nespavosti (CBT-I). Ta zklidní přestimulovanou nervovou soustavu a odbourá strach z usínání. Jakmile se spánek stabilizuje, pacient mnohem snáze přijme přetlakovou terapii (CPAP), případně ústní aparáty či úpravu životního stylu.
COMISA se nesmí podceňovat
COMISA je závažný syndrom, který by se neměl podceňovat. Důležité je jej včas diagnostikovat a nasadit kvalitní léčbu. Propojení kognitivně-behaviorální terapie s péčí o dýchací cesty dokáže přerušit nebezpečný kruh beznaděje i probdělých nocí. Pokud na sobě nebo svých blízkých pozorujete kombinaci dlouhodobé nespavosti a nočního lapání po dechu, neváhejte se obrátit na spánkovou laboratoř.
Zdroje:
Hana Králová je studentkou Etiky a kultury v mediální komunikaci v Olomouci. Ráda chodí po horách anebo jezdí na kole. Nejkrásnější výhledy jsou pro ni ty v přírodě. Je milovnicí výběrové kávy a alternativní přípravy různých druhů a pražíren. Od malička ráda čte, libí se jí možnost, kterou nabízí český jazyk. Píše ráda, a to, protože se dozvídá nové věci a nemusí myslet na nic jiného.
